Kapitola 35-40

Dílo stánku úmluvy

Charles Henry Mackintosh

Tyto kapitoly obsahují krátké zopakování různých částí stánku a jeho zařízení. Poněvadž jsem už poukázal na význam částí podle mého porozumění nejvýznačnějších, nebudu se o tom dále šířit. Nicméně jsou v tomto oddílu dvě věci, z nichž můžeme vyvodit velmi užitečná naučení, totiž: dobrovolné dávání a bezpodmínečná poslušnost lidu vzhledem k práci na stánku úmluvy. Pokud jde o jejich dobrovolné dávání, čteme: "Vyšlo tedy všecko shromáždění synů Israelských od tváři Mojžíšovy, a přišli, každý muž, kteréhož ponuklo srdce jeh o, a každý, v němž duch jeho byl dobrovolný, a přinesli oběť pozdvižení Hospodin u, k dílu stánku úmluvy a ke vší službě jeho, i k rouchu svatému. Přicházeli muži i ženy, každý, kdož byl ochotný v srdc i, a přinášeli spinadla, a náušnice, a prsteny a sponky z pravých rukou, všelijaké nádobí zlaté, a kdožkoli obětoval oběť zlata Hospodinu. Každý, kdo měl postavec modrý a šarlat, a červec dvakrát barvený, a bílé hedvábí a kozí srsti, a kůže skopců na červeno barvené a kůže jezevčí, přinesl to. Kdožkoli obětoval oběť stříbra a mědi, přinášeli to za oběť pozdvižení Hospodinu; každý také, kdo měl dříví setim, ke všelijakému dílu služebnosti, přinášeli je. Ano i všechny ženy vtipné rukama svýma předly a přinesly, co napředly, postavec modrý a šarlat a červec dvakrát barvený a bílé hedvábí. Všecky pak ženy, kterýchž ponuklo srdce jejich, aby předly uměle, předly srsti kozí. Knížata pak přinášela kamení onychinové a jiné kamení k vsazování do nárameníku a náprsníku. Též vonné věci a olej k svícení, a k oleji pomazání, a k vonnému kadidlu. Každý muž i žena, v nichž ochotné srdce jejich byl o k tomu, aby přinášeli potřeby ke všelikému dílu, kteréž byl přikázal dělati Hospodin skrze Mojžíše, přinášeli synové Israelští oběť dobrovolnou  Hospodinu." /kap.35,20-29/ A opět čteme: "Tedy přišli všichni vtipní dělníci díla svatyně, každý od díla svého, kteréž dělali, a mluvili k Mojžíšovi těmi slovy: Mnohem více přináší lid, nežli potřebí jest k dělání díla, kteréž přikázal Hospodin dělati . . . . nebo měli potřeb hojně dosti k dělání všelikého díla, takže zbývalo. /kap.36,4-7/ Jak milý obraz upřímné oddanosti dílu svatyně! K tomu, aby srdce lidu bylo pohnuto k darům, nebylo třeba vyvinout žádné  úsilí, nebylo potřeba obzvláštního vybídnutí, ani důtklivého napomenutí. Nikoli.

Jejich srdce je vybídlo a to byl ten správný způsob. Proudy dobrovolné obětavosti plynuly z vnitřku. "Knížata", "muži", "ženy" - všichni považovali za svou vzácnou výsadu dávat Pánu, a to ne s úzkostným srdcem a skoupou rukou, ale takovým knížecím způsobem, že "měli potřeb hojně dosti . . . takže zbývalo." Pokud se týče jejich naprosté poslušnosti, čteme: " Vedle všeho, co ž přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak udělali synové Israelští všecko to  dílo. A viděl Mojžíš všecko to dílo, a aj, udělali je, jakž byl přikázal Hospodin, tak udělali. I požehnal jim Mojžíš." /kap.39,42.43/ Hospodin dal nejpodrobnější naučení stran celého díla stánku. Každý kůl, každý podstavec, každé poutko, každý hák, vše bylo přesně popsáno. Pro rozum a obyčejné smysly člověka nebylo ponecháno místa. Hospodin nedal jen hrubý nárys a neponechal člověku, aby si plán doplnil. Neponechal prázdný okraj, na který by člověk mohl umístit své vlastní úpravy. Nikterak. "Hlediž, abys udělal vše c ko ku podobenství, kteréž ť jest ukázáno na této hoř e." /2.Moj.25,40; 26,30; Žid.8,5/ To neponechává prostor lidské vynalézavosti. Kdyby člověku bylo dovoleno, aby směl udělat byť i jen jediný kůl, tu by jistě podle Božího úsudku nebyl tento kůl na svém místě. Co lidské "dláto" vyrábí, to můžeme vidět v kapitole 32. Díky Bohu, ve stánku nebylo pro "dláto" místa. Synové Israelští dělali v této věci přesně to, co jim bylo nařízeno - nic více a nic méně. Jak prospěšné naučení pro vyznávající církev! V historii Israele je mnoho věcí, jichž bychom se vážně měli snažit vystříhat: - jejich  netrpělivé reptání, jejich zákonické sliby, jejich modloslužba. Ale v těchto dvou věcech bychom je měli napodobit. Kéž naše obětavost je srdečnější a naše poslušnost dokonalejší! Můžeme s jistotou říci, že kdyby vše nebylo uděláno "ku podobenství, kteréž jest ukázáno na této hoře", nemohli bychom ani na konci knihy číst; "Tedy přikryl oblak stánek úmluvy, a sláva Hospodinova naplnila příbytek. A nemohl Mojžíš vjíti do stánku úmluvy; nebo byl nad ním oblak, a sláva Hospodinova naplnila příbytek." /kap. 40,34.35/. Stánek byl v každém směru podle Božího ukázání, a proto mohl být naplněn Boží slávou.

Jaká vzácná naučení jsou v tom pro nás obsažena! Člověk je všeobecně nakloněn k tomu, aby Boží Slovo považoval za nedostačující v jednotlivých podrobnostech spojených s velebením Boha a s Jeho službou. To je velký omyl - omyl, který se vyznávající církvi stal hojným zdrojem chyb, zla a pobloudění. Boží Slovo je plně dostačující pro všechno, ať jde o osobní spasení a život, nebo o pořádek a pravidlo pro shromáždění. "Všeliké Písmo od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k přesvědčování, k napravování, k vyučování ve spravedlnosti, aby byl dokonalý člověk Boží, ke všelikému skutku dob r é m u hotov ý." /2.Tim.3.16.17/ Jestliže Boží Slovo činí člověka "hotového ke všelikému skutku dobrému, pak z toho jako nezbytný následek plyne, že co na stránkách Písma nenajdu, nemůže být dílem dobrým. /Srv. s Ef.2,10/ A nikdy nezapomínejme, že Boží sláva se nemůže spojit s něčím, co není podle Božího ukázání. Milý čtenáři, společně jsme prošli tuto vzácnou knihu Písma. Pevně doufám, že jsme ze svého studia sklidili nějaký užitek. Věřím, že  jsme po cestě nashromáždili řadu osvěžujících myšlenek o Ježíši a Jeho oběti. Jistě jsou naše nejvznešenější myšlenky slabé a naše nejhlubší představy a pojmy mělké vzhledem k Božím myšlenkám obsaženým v této knize. Je milé si připomenout, že z milosti jsme na cestě k oné slávě, kde poznáme, tak jak jsme byli poznáni, a kde budeme stát ve světle Toho, který je počátkem i koncem všech Božích cest, ať ve stvoření, v prozřetelnosti nebo ve vykoupení. Kéž bychom my všichni znali onu hlubokou blaženost, že máme svůj díl jen v Kristu, a kéž zůstáváme v trpělivém očekávání na Jeho slavný příchod. 

« Previous chapter